Danův vztah k vůni benzínu, rychlosti a umění vyrovnávat se s nečekanými situacemi prostřednictvím strojů započal již v době, kdy usedl na svůj první motocykl Suzuki dr 500, pak na druhý Yamaha xt 600 a třetí KTM lc24 a jen málo scházelo k jeho účasti v závodech motocyklových soutěžích.
Ve stopách svého otce Stanislava Landy (dvakrát mistra republiky a vicemistra Evropy v autokrosu) i Daniel v roce 1996 započal svou autokrosovou kariéru. Během krátké doby se z nováčka, kterého ostřílení veteráni autokrosu nebrali příliš vážně stal uznávaný soupeř. Bohužel právě závodnické začátky měly pro Daniela také jednu smutnou zkušenost, když při tréninku vylétl mimo trať a následná rotace vozu proběhla tzv. „přes boudu“.
Z okenního prostoru mu vypadla ruka na kterou auto několikráte dopadlo. Přivodil si takto těžkou zlomeninu a ve velkých bolestech strávil měsíc v nemocnici. Brzy se však plně zotavil a pokračoval v závodění. Jeho návrat do světa „Formule 1 v terénu“ byl provázen nebývalými úspěchy a vrchol jeho kariéry bylo 6. místo v konečném hodnocení Mistrovství Evropy a zařazení se do reprezentace ČR v Autokrosu. Z mezinárodních závodů si rád připomíná 2. místo v Německu a 3. místo v Itálii. Poznal důvěrně všechny autokrosové dráhy v ČR a nejraději měl dráhu v Nové Pace. Autokros jezdil s Tatrou 3500, rám a koncept Hošek. Důležitým faktorem pro Danielovu autokrosovou kariéru byla pomoc a rady jeho otce, ale také kamaráda, nestora českého autokrosu, Jaroslava Hoška.
Na konci sezóny po mnoha úspěších v roce 1998 s autokrosem Daniel skončil, přesedlal na silnější oře a stal se testovacím jezdcem Trucků.
V roce 1999 začala v týmu ProCa Holoubek ve spolupráci s Martinem Kolocem Danova první sezóna v mistrovských závodech tahačů. Danův truck bylo závodní SISU s motorem Cummins o obsahu 11000 kubických centimetrů a výkonu 1000 koní.
Ve stopách svého otce Stanislava Landy (dvakrát mistra republiky a vicemistra Evropy v autokrosu) i Daniel v roce 1996 započal svou autokrosovou kariéru. Během krátké doby se z nováčka, kterého ostřílení veteráni autokrosu nebrali příliš vážně stal uznávaný soupeř. Bohužel právě závodnické začátky měly pro Daniela také jednu smutnou zkušenost, když při tréninku vylétl mimo trať a následná rotace vozu proběhla tzv. „přes boudu“.
Z okenního prostoru mu vypadla ruka na kterou auto několikráte dopadlo. Přivodil si takto těžkou zlomeninu a ve velkých bolestech strávil měsíc v nemocnici. Brzy se však plně zotavil a pokračoval v závodění. Jeho návrat do světa „Formule 1 v terénu“ byl provázen nebývalými úspěchy a vrchol jeho kariéry bylo 6. místo v konečném hodnocení Mistrovství Evropy a zařazení se do reprezentace ČR v Autokrosu. Z mezinárodních závodů si rád připomíná 2. místo v Německu a 3. místo v Itálii. Poznal důvěrně všechny autokrosové dráhy v ČR a nejraději měl dráhu v Nové Pace. Autokros jezdil s Tatrou 3500, rám a koncept Hošek. Důležitým faktorem pro Danielovu autokrosovou kariéru byla pomoc a rady jeho otce, ale také kamaráda, nestora českého autokrosu, Jaroslava Hoška.
Na konci sezóny po mnoha úspěších v roce 1998 s autokrosem Daniel skončil, přesedlal na silnější oře a stal se testovacím jezdcem Trucků.
V roce 1999 začala v týmu ProCa Holoubek ve spolupráci s Martinem Kolocem Danova první sezóna v mistrovských závodech tahačů. Danův truck bylo závodní SISU s motorem Cummins o obsahu 11000 kubických centimetrů a výkonu 1000 koní.